Přeskočit na obsah

Partneři

Sedlová střecha, Pultová střecha, Stropní trámy

Sedlová střecha

Sedlová střecha s námětky.Základním typem střešní konstrukce krkonošské chalupy je prostá nečleněná sedlová střecha. Sklon střechy se většinou se zvyšující patrovitostí snižuje. U chalupy je spád střechy okolo 45 ° (tedy hřebenový úhel okolo 90 °), v Jizerských horách až do 50 °.

Schéma jednoduchého hambálkového krovu.V západních Krkonoších a Jizerských horách jsou u hambálkových krovů časté námětky na krokvích, které ve spodní čtvrtině až třetině zmírňují sklon střechy a zároveň zvětšují její přesah nad zápražím, aniž by ho nadměrně zastiňovaly.

Ve východních Krkonoších je takové provedení ojedinělé. Chalupa s polopatrem má mírnější spád střechy 33 až 38 ° (hřebenový úhel 115 až 105 °). Sklon střechy tradičního dvoupodlažního pensionu z přelomu 19. a 20. století je už méně než 30 ° (hřebenový úhel pod 120 °). S menším sklonem střechy se zkracuje délka krokví a zlepšuje možnost využití podkroví.

Tento vývoj vyústil v ojedinělých případech na přelomu 19. a 20. století až v horské domy s téměř plochou střechou; nejznámějším příkladem je Petrova bouda nad Špindlerovým Mlýnem. Meziválečné období se naopak rychle vrátilo i u vícepodlažních staveb k větším sklonům střech. Také v Jizerských horách nejsou až na úplné výjimky sklony na vaznicových krovech menší než 30 °.

Schéma hambálkového krovu s dovojitou stolicí a námětky. Schéma vaznicového krovu. Schéma vaznicového krovu nad polpatrem.
– Výraz domu poškozuje nepravidelný sklon střechy, zapříčiněný nejčastěji zvednutím jedné strany krovu na vyšší úroveň nebo zalomením krokví.

Pultová střecha dřevníku a maloúpský seníkový vikýř.Pultová střecha

Nad dřevníkem a verandou je tradiční pultová střecha navazující na hlavní střechu budovy při její okapové straně. Zatímco v Jizerských horách jde vesměs o její prosté prodloužení, v Krkonoších se střecha nad přístavbou zádveří, dřevníku, verandy láme v menší sklon. Klasickou pultovou střechu pak mají ovšem přístavby kůlen a dřevníků k zadním štítovým stěnám. Najdeme ji i na původních vedlejších a pomocných stavbách, jako jsou kůlny, sklady pro nářadí i materiál, zakrytí studánky, kiosky a malá technická díla. Sklon střechy na dřevníku je do 30 °.

 

– Sedlová střecha na drobné stavbě působí rušivě a dostává objekt mimo měřítko. Kůlny, dřevníky a přístřešky čistíren odpadních ve formě zmenšené chaloupky se sedlovou střechou jsou nevhodné.

Složitější je situace u garáží. Zatímco ve východních Krkonoších jsou i u nich vhodné pultové střechy, v Krkonoších západních a v Jizerských horách již působí lépe střecha sedlová, neboť je můžeme vnímat jako ekvivalenty zdejších stodůlek a špýchárků, které na východě Krkonoš téměř nebyly.

Přesahující stropní trámy nesou ležatou pozednici a osedlané krokve.

Pultová střecha pak vyjma vícepodlažních staveb inspirovaných druhým a třetím desetiletím 20. století nepatří na střešní vikýře.

Stropní trámy

Obytnou a hospodářskou část zakončují stropní trámy kampováním přichycené k nejvyššímu trámu roubení nebo hrázdění. Stropní trámy ve středovém rozponu 1,2 metru mají průřez zpravidla 18 × 24 cm na výšku a přečnívají přes roubení ven zpravidla o 40 cm. Stropní trámy tvoří jeden z hlavních estetických prvků tradiční chalupy či selského domu. Nejsou uvnitř ani venku stejně jako konce krokví nikdy bedněné.

– Jejich schování pod prkenný obklad zásadně změní ráz domu.