Zvalbení, Přesah střechy
Zvalbení
Zkosení střechy ve štítech nebo na sedlovém vikýři najdeme u starších chalup hlavně ve vyšších polohách. Typický prvek se odrazil i při stavbě horských bud na hřebenech. Zvalbení zmenší plochy štítů a zpevní okraje krovu, tím dům chrání před silným větrem. Hloubka zvalbení je závislá na velikosti krovu. V Jizerských horách se zvalbení vyskytuje zřídka a není vázáno na stáří domu.
Kabřinec na dřevěných domech západních Krkonoš je jiným prvkem s rozdílnou konstrukcí i významem. Častější však je pouhé zvalbení vrcholu přesahu střechy před štít. Nejde tedy o zvalbení krovu. V Jizerských horách se kabřinec v podstatě nevyskytuje.
Přesah střechy
Přesah střechy ve štítech domů s hambalkovým krovem není velký, jen do 50 centimetrů, ve špičce menší do 25 cm, směrem dolů při odsazení dvou a více pásů štítu se pak zvětšuje. Štít chránilo především bednění, která má při vhodné konstrukci a nátěru dostatečnou životnost, nikoli mohutný přesah střechy. Poslední pár krokví je skryt pod bedněním štítu (s nímž může být i mírně předsazen před stěnu pod ním) a přesah tvoří již jen přečnívající latě nebo bednění střechy. Pouze u novějších chalup s polopatrem a vaznicovým krovem leží ještě jeden viditelný pár krokví na prodloužené pozednici a vaznicích. Pod hřebenem mohou být u těchto zdobnějších krovů krokve propojené vloženým začepovaným křížem. Málo chráněný vodorovný trámek je náchylný ke hnilobě. Okraj těchto krajních krokví někdy zdobí krajkově vyřezávaná lišta romanticky inspirovaná alpskými domy.
Na žádné původní chalupě není tento konstrukční „kříženec“ k vidění. Musíme si zvolit buď anebo. Krokve mají takový spodní přesah, aby jejich konce dosahovaly do jednoho metru od nosné zdi.
