Okolí tradičních domů

Nejen stavby samy, ale i jejich okolí a vztah k sousedním domům vytvářejí typický ráz horské a podhorské krajiny. Stavení jsou osazena do terénu s minimálními terénními úpravami. Ruční práce bývala těžká a mechanismy neexistovaly. Domy jsou proto umístěny delší stranou (hřebenem) podél vrstevnic a stranou přilehlou ke svahu do něho téměř zapuštěny, jakoby vyrůstaly přímo ze země.

Protože spád terénu vyrovnávala vysoká podezdívka, z terénu před domem pozvolna stoupá ke vstupu do domu rampa zápraží, často ohraničená jednoduchým bidlem místo zábradlí a částečně krytá přetaženou střechou vynesenou na koncích stropních trámů. Na zápraží nechyběla lavička pro odpočinek nebo drobné domácí práce, na zimu se sem vyrovnávala zásoba dřeva. Před hlavní štítovou stěnou měla své místo předzahrádka s květinami, bylinami a zeleninou, ohraničená plaňkovým plotem. V Jizerských horách bývala předzahrádka zpravidla na kamenné podezdívce. Kamenné zídky a podezdívky si zaslouží obdiv pro dokonalé vyskládání hrubě opracovaných kamenů a jejich vyklínování drobnějšími úlomky. Celek pak vytváří působivou mozaiku.

Ostatní okolí domu tvořila pravidelně kosená louka bez vyrovnávání terénu, případně travnatá či hliněná cesta směřující k domu nebo kolem něho k dalším stavením. Vedla-li přes potok, součástí byla dřevěná lávka se zábradlím – bidlem, v případě důležitější cesty kamenný mostek, klenutý nebo z jednoho velkého „placáku“. Louka kolem domu plynule přecházela v hospodářské pozemky – v horách především louky a pastviny a drobná políčka s vysbíranými kameny. Ty byly shromažďovány na tzv. hrobkách nebo se z nich skládaly meze (či valy), vymezující vlastnicky pozemky, které se jinak neoplocovaly. Hrobky i meze porůstaly místními dřevinami, jejichž dřevo bylo využíváno pro výrobu rozličných domácích potřeb a nástrojů, takže stromy a keře nepřerůstaly a pravidelně zmlazovaly. Pokud bylo třeba, terénní rozdíly podél cest nebo i u domů vyrovnávaly kamenné, nasucho skládané zídky, postupně prorůstající travou a bylinami.

Většina domů měla i vlastní studánku – pramen ve svahu, pečlivě opatrovaný a krytý dřevěnou nebo kamennou stavbičkou s pultovou, někdy sedlovou stříškou. Podobný vzhled mívaly též mléčnice, kde pramenitá voda chladila nadojené mléko.

Bezprostřední okolí domu doplňovalo několik ovocných stromů: jabloní, hrušní, švestek, třešní, odolných proti drsnému podnebí, případně velký rodový nebo domovní listnatý strom druhově místního původu.

Kolem domu se skladovalo dřevo na topení, buď v dlouhých hráních, nebo ve vysokých „ježcích“. Výjimečné bývalo okolí brusíren v Jizerských horách s nezbytnými nádržemi s kamennými hrázemi, přepady, stavidly a náhony, převádějícími vodu od jedné brusírny ke druhé.

Vzhled okolí staveb i dnes neoddělitelně souvisí se způsobem života a využíváním domů. Také dnes vypadá jinak okolí obytného domu zemědělce, který každý den vyjíždí s traktorem, pečuje o hospodářská zvířata a skladuje zemědělské stroje a jiné potřeby. Jinak se tváří pečlivě udržovaná zahrada trvalého bydlení a zase jinak rekreační chalupy, kam jezdí lidé relaxovat. Obecně dnes převažuje úprava okolí domů sloužící pro trávení volného času, ne pro pěstování plodin a chov domácích zvířat. Uspořádání okolí domů závisí i na módních trendech, koníčcích majitele, způsobu dopravy a druhu dopravních prostředků, údržbě pozemků apod.

Zatímco v minulosti lidé chodili pěšky a náklady dopravovali povozy, dnes je minimálně osobní auto téměř nezbytností. Na rozdíl od dřívějších obyvatel naší krajiny, kteří většinu svého času věnovali práci a obživě, my si dnes vybíráme mezi různými způsoby trávení volného času. Současné požadavky na využití prostoru kolem obytné stavby jsou proto náročnější co do rozsahu i tvarové různorodosti, takže sladit tyto zájmy s ochranou typického rázu horské krajiny je často obtížné.