Krov, Typy krovů

Krov

Základním prvkem krovu je krokev, tedy přesněji dvojice krokví spojených proti sobě jako písmeno A pomocí vodorovného trámu, tedy hambalku. Jsou to trámy o průměru nejčastěji 14 × 16 nebo 18 centimetrů na výšku. Dvojice krokví jsou od sebe vzdálené stejně jako stropní trámy, tedy nejčastěji 1,2 metru.

Ovšem známe mnoho starých „úsporných“ krovů s rozponem až dva metry a krokvemi položenými dokonce na šířku. Jsou celé zprohýbané, leč vydržely nápor již mnoha desítek vydatných krkonošských zim. Takové subtilní řešení si však dnes již žádný stavitel nedovolí.

Krokve jsou v ose stropních trámů osedlané do průběžného trámu zvaného pozednice. Ta je buď přímo nad nosnou zdí, nebo častěji vysunutá na stropních trámech alespoň o svou šířku mimo půdorys nosné zdi; pak ji nazýváme okapová vaznice. Pozednice bývá nejsilnějším trámem v dřevěném domě, tedy nejméně 18 × 24 centimetrů. Často ji venku zdobí jednoduché řezby a hlavně kvalitně provedené tesařské spoje. Způsob podepření krokví určuje typ krovu a je skrytým „rodným listem“ každého stavení.

Typy krovů

Rozlišujeme dva základní typy krovů, hambalkový a vaznicový.

Pro starší hambalkový je typické opření spodních konců krokví do pozednice či okapové vaznice vynesené na zhlavích stropních trámů a menší přesah střechy před štít bez viditelného posledního páru krokví. Sklon těchto krovů neklesá pod 45 °.

Nejstarší chalupy mají jen prosté hambalkové krovy, u kterých jsou dvojice krokví vzájemně propojené jen dvěma zavětrovacími trámy na každé straně sedlové střechy. Takových krovů se dochovalo jen několik a je velká škoda je dnes zničit půdní vestavbou. Již také vzácné jsou původní krovy se středovou stolicí. Středová stolice je jedna rámová stěna probíhající uprostřed domu pod hřebenem střechy. Sloupy podpírají nejen hřebenový trám, ale v nadpoloviční výšce ještě další průběžný trám (stolici), který nese hambalky. Celá „stěna“ je zavětrovaná ondřejskými kříži a vzpěrami.

Od poloviny 19. století se i v Krkonoších uplatnil dnes nejčastější vaznicový krov s dvojitou stolicí. Takový systém podpírá hambalky v místě jejich spojení s krokvemi. To umožňuje nejen vytvoření vestavby uprostřed půdy, ale také otevření sedlové střechy pro velký seníkový a přední sedlový vikýř. Pro vaznicové krovy jsou typické volné konce krokví klesající pod úroveň pozednice a tvořící tak snížený přesah na okapových stranách domů. Vaznicové krovy na rozdíl od hambálkových nebývají nikdy doplněny námětky na krokvích. Přesah střechy před štítem bývá zpravidla větší a je vynesen předsazeným párem krokví. Sklon těchto střech častěji klesá pod 45 °.

Pro tradiční úřední domy jako hájovna, lesní správa, fara, škola či celnice byly po staletí typické valbové střechy. Zájezdní hostince, mlýny, zámečky nebo některé pensiony měly podkroví zvětšené mansardovou střechou. V Jizerských horách se takové objevují též na farách, výjimečně i brusírnách a obytných domech.