Přeskočit na obsah


Verandy, lednice

Verandy

Ve východních Krkonoších vznikaly i patrové verandy přistavěné ke štítové stěně.Specifickou a dnes v Jizerských horách na rozdíl od Krkonoš kupodivu málo častou přístavbou je prosklená veranda před hlavní štítovou stěnou. Sloužila k letnímu provozu pohostinských zařízení a známe ji například ze starých obrázků Jablonecké chaty nebo čp. 22 na Jizerce, které bývalo svého času také hospodou. Jednoduchá konstrukce je z větší části vyplněna souvislou řadou oken, členěných do malých tabulek, zbývající jednoduše obedněna. Do verandy se většinou vstupovalo středními dveřmi orientovanými na osu. Snad proto, že turismus se v Krkonoších rozvíjel rychleji, byly zde budovány prosklené verandy rámové konstrukce před průčelní stěnou světnice mnohem častěji. Někdy byly i patrové, tedy zasahovaly vysoko do prostoru štítu. To bylo umožněno jejich samostatnou sedlovou střechou vaznicového typu se sklonem zpravidla menším, než měla hlavní střecha domu. Další prosklené verandy s pultovou střechou vznikaly v podél vchodové boční stěny domu v místech staršího krytého zádveří.

Lednice

 Lednice jizerskohorských sklářských domů jsou již historicky odbytou záležitostí, o to více bychom je měli chránit.Zvláštním druhem přístaveb jsou v Jizerských horách „lednice“ brusíren skla. Brusírny jsou stavby, které si uchovávají ráz tradičních venkovských chalup, ale liší se od nich umístěním blízko vodních toků často ve svazích značného spádu a větším počtem oken ve světnicích. Jejich nepřehlédnutelnou částí jsou vysoké žulové podezdívky vyrovnávající velký rozdíl terénu (často až 6 metrů) a tzv. lednice, mohutné kamenné přístavky před štítovou stěnou nebo u boční stěny, kryté pultovou střechou, které v sobě skrývaly vodní kola a později turbíny pohánějící transmise sklářských brusičských strojů, umístěné v hlavní světnici. Bývalé brusírny se zbytky lednic dodnes najdeme ve svazích podél prudkých bystřin na Malém a Velkém Semerinku v Janově nad Nisou, při Pekelském potoce, Tiché říčce a Jedlové v Josefově Dole, u Vábrlochu v Albrechticích, při Kamenici od Josefova Dolu po Tanvald, podél Desné a jejích přítoků. V současné době se dochovaly pouze ve fragmentech.

I přes řadu přístaveb, ovšem citlivých, si může dům zachovat tradiční ráz a dokonce získat originální poetiku.Jak postupovat při řešení přístaveb ke stavbám tradičního charakteru, a to jak k dochovaným historickým domům, tak i k novostavbám tradičního rázu? V obou případech je základním pravidlo dáno: vycházet z tvarových, velikostních, proporčních i konstrukčních principů původní lidové architektury, jak byly popsány výše.