Spárování, základy domu
Spárování
Mezery mezi trámy se uvnitř vycpou suchou izolační hmotou, dříve sloužily napěchované hoblovačky, nyní jsou vhodné minerální izolační vlny.Tradiční spárovací hmotu tvořila vlhká směs hašeného vápna, jílovité zeminy, nasekané slámy nebo plev a malá příměs písku. Dnes používáme omítkové směsi doplněné kvůli pružnosti disperzní složkou. Pro uchycení spárovací hmoty spáry nevyplňujeme hřebíky nebo vázacím drátem, které by způsobily hnilobu. V minulosti se do spár vkládaly dřevěné kolíčky, dnes nám stačí vyfrézované drážky na hraně skosení, z kterých hmota po zatvrdnutí nevypadne. Spárování se musí provést v jedné vrstvě a s co nejmenším napojováním na již zaschlé části.
Základy
K deformacím odolné roubené domy se zakládaly na překvapivě mělké kamenné, často jen nasucho rovnané základy. Mezi kamenný základ zpevněný vápenocementovou mazaninou a roubení se při opravách nebo u novostaveb vkládá izolace z modifikovaných pásů. Pro zvýšení odolnosti nejohroženějšího spodního trámu roubení se mezi izolaci a roubení může vložit dubová fošna o síle 28 až 40 milimetrů. Vyrovnání kamenné podezdívky vylepšuje použití pásu kvalitních cihel postavených vedle sebe „na štorc“. V nich se nechávají pravidelné větrací průduchy, které odvětrávají prostor pod podlahou. Otvory jsou zamřížkované kvůli hlodavcům i hmyzu, na zimu se mohou ucpat. Cihly se nenahazují, zůstávají pohledové.