Přeskočit na obsah


Roubení

Nároží roubení s rybinami.Roubení je vždy z hraněného dřeva. Starší tesané trámy měly různou výšku a někdy dokonce i sbíhavost. Většina dochovaných roubenek je již z pravidelně řezaného dřeva s rozměrem trámů okolo 24 cm na výšku a 18 cm na šířku.

Roubení z nepravidelně tesaných trámů se třemi příčnými stěnami.Nároží a propojení vnitřních stěn je provedené tesařskými zámky, tedy rybinami různého tvaru. Zakončení trámů roubení je zařízlé zároveň se stěnou, tudíž nepřesahuje nároží, jak tomu je u exotických roubenek z kulatých klád, tedy srubů. Trámy se nekladou přímo na sebe, ale kvůli vodorovnému vyrovnání je mezi nimi mezera okolo dvou centimetrů. Stačí totiž zámek na jedné straně prodlabat trochu hlouběji a trámy už nejsou zcela vodorovné. Dvoucentimetrová mezera se také snadněji utěsňuje než milimetrová škvíra. Na pohledových stranách mají trámy zkosené hrany jako přípravu pro typické spárování. Zkosení ubere alespoň dva centimetry z plochy trámu na každé straně. Pro lepší zachycení spárovací hmoty se do horní plochy trámu těsně za zkosením vyřezává nebo frézuje drážka. Ta podrží ztuhlou spárovací hmotu. Proti průhybu se do mezer mezi trámy vkládají distanční špalíky založené vždy přesně nad sebou od prvního po poslední trám roubení, nejlépe v liniích pod stropními trámy a krokvemi.

 Roubení zpevněné příložkami, neboli stěnovými kleštinami.Trámy se po konečném osazení protloukají do předvrtaných děr nejlépe dubovými nebo jasanovými kolíky (35 × 35 mm). Malými kolíky se ještě protloukají i samotné rybiny v nároží. Rybiny napojených kolmých stěn se mohou klínovat zvenčí do připravených zářezů. Roubit se začíná polovičním trámem na kratší (štítové) straně, kde se také polovičním trámem roubení zakončí. Nejčastěji je devět řad trámů, což i s mezerami a stropním trámem vytváří výšku místnosti okolo 2,5 metru.

V Jizerských horách bývá roubení u starších staveb (dá se přibližně vázat na starší stavby s hambalkovými krovy a tesanými trámy roubení) v rozích vázané na rybinu nebo u mladších domů na stupňovitý zámek (dá se přibližně vázat na mladší stavby s vaznicovými krovy a řezanými trámy roubení) často s překrytím nárožními prkny pro ochranu řezné strany trámu.

U starších staveb s hambalkovými krovy se výrazně uplatňuje roubený věnec – silnější trámy ukončující stěnu pod pozednicí s přesahujícími konci buď jednoduše obloukovitě vyříznutými, nebo překrytými ozdobně vyřezávanými štítky.

Roubení beze spár je v Krkonoších nepůvodní.