Přeskočit na obsah

Partneři

Rámové konstrukce, Značení trámů, Rozvržení dispozice, Patrovitost

Rámové konstrukce

Hrázděná konstrukce před natlučením bednění.Celé horní patro, polopatro neboli půlštok, dřevník, veranda a pomocné objekty se nedělají v Krkonoších i Jizerských horách roubené, ale z rámové neboli hrázděné konstrukce. Jednotlivé stěny tvoří rámy s vloženými sloupy. Hrázdění je sčepované z jednotlivých trámů nejčastěji o průřezu 14 × 16 nebo 16 × 18 centimetrů podle velikosti stavby a pozice trámu. Proti sklopení je konstrukce zajištěná zkříženými prvky (ondřejskými kříži), popřípadě rohovými vzpěrami. Tesařsky dobře provedená rámová konstrukce je po skolíkování dostatečně pevná, vyztužení ještě zvýší přitlučené svislé bednění. V Krkonoších jsou stavby zvenčí vždy bedněné, proto rámové konstrukce nejsou vidět. Rámová konstrukce bývá vyplněná izolací, ale někdy i vyzdívkou z pálených a vzácně i nepálených cihel s různě provedenou omítkou, avšak stále skrytá za bedněním. Nejstarší domy ještě mají výplň z dřevěných špalíků. V pomocných stavbách bez nároku na tepelný komfort (dřevník, kůlna, neobývaná půda) zůstává rámová konstrukce bez výplně jen s venkovním bedněním.

Značení trámů

Tesařské značení trámů.Tesaři si připravují někdy roubení a krov, téměř vždy rámové konstrukce nejprve mimo staveniště a pak je načisto sestavují již vyzkoušené. Kvůli tomu jsou prvky označené řezanými tesařskými značkami obsahujícími římské číslice, trojúhelníky, čtverce a další geometrické tvary, které často zůstávají patrné na vnitřní straně trámové konstrukce. Proto i jejich provedení vyžaduje pečlivost.

Rozvržení dispozice

Rozvržení jednotlivých sloupů a zavětrovacích křížů rámové konstrukce předurčí otvory pro dveře a okna ve stěnách, které pak už nejde změnit. Proto složení rámové konstrukce souvisí s dispozicí domu.

Patrovitost

Základním typem je přízemní dům s neobývanou půdou určenou pouze pro uskladnění sena. S rozvojem turistiky a nároku na bydlení se krkonošský dům zvýšil nejprve o polopatro, později o celé druhé nadzemní patro a nanejvýš o další obytné podkroví. Takové penziony a boudy s maximálně třemi podlažími můžeme ještě považovat za typické krkonošské domy. Zároveň je typickým rysem rozdílné provedení každého podlaží, například roubené přízemí, vodorovně bedněné hrázděné první patro a svisle bedněný krov polopatra. Dvě horní podlaží bývají často oboje svisle bedněná, ale s přerušením, jiným rastrem nebo truhlářským provedením.

Ve východní části Jizerských hor najdeme z lidové architektury výhradně přízemní domy s podkrovím, nejdříve hospodářsky využitým, později obytným. Pozdější přístavby s vaznicovými krovy mírnějších sklonů bývají i jednopatrové. Na západě a severu doznívá východní hranice patrových domů s roubeným přízemím a hrázděným patrem neseným podstávkou.