Dveře
Nejprostším typem dveří byly jednokřídlé prkenné svlakové, které byly do zadní strany domů zasazovány ještě v první třetině 20. století. Tento typ byl u vchodových dveří vylepšován lícovou stranou z diagonálně skládaných prken či fošen. Nad vchodovými dveřmi ještě býval nízký světlík, který v létě sloužil k větrání a v zimě mohl být ucpán, či později osazen proskleným rámem. Od sklonku 19. století pak převládly dveře s rámovu konstrukcí a kazetovými výplněmi, někdy částečně prosklené. Světlíky si svou popularitu udržely i nadále. Vchodové dveře patří do boční (okapové) strany domu, nemusejí však být bezpodmínečně ve středu. Nedáváme je však až k rohu domu (výjimky jsou přípustné v určitých oblastech Jizerských hor, kde se vyskytují sklářské domky bez hospodářské části). Mezi vchodovými dveřmi a rohem domu by tak mělo být alespoň jedno okno.
Vchodové dveře volíme rámové s výplněmi, tzn. jednoduché kazetové.
V Jizerských horách se dochovalo velké množství rámových dveří s kazetovými výplněmi velmi pěkně ornamentálně zdobenými geometrickými i rostlinnými motivy. Zejména v kdysi bohatých sklářských obcích jsou i dveře do tradičních chalup dodnes dochovány ve zdobné původní podobě a zaslouží si pozornost i ochranu.
Co se týká barevnosti, měly by dveře korespondovat s pláštěm stavby. Neznamená to, že musí být bezpodmínečně stejné barvy jako roubení. Mohou být o odstín odlišné. Vhodné je vícebarevné provedení dveří, kontrastní lištování kazet, či přímo kazety celé. Možné je též použít vůči roubení jako kontrastní barvu shodnou s tou, jakou mají okenní obložky. To však neplatí v případě, že jsou obložky bílé. Vyvarujeme se totiž křiklavému kontrastu dveří proti roubené stěně.