Půdorys

Půdorys krkonošské chalupy je nejčastěji 8 x 15 metrů. Selské domy s mlatem a stodolou jsou stejně široké, ale až o 10 metrů delší (třeba Albeřice, Rýchory, Sejfy, Bolkov, Horní Lánov, Rokytnice nad Jizerou). Kratší strana je vždy pod štíty. Obdélníkový půdorys s poměrem stran zhruba 1:2 je základním parametrem krkonošské chalupy. K tomu přibývá na neobydlené straně dřevník rámové konstrukce dnes využívaný více jako technické zázemí. Půdorys ještě rozšiřuje zadní velký seníkový vikýř nad sklepem s bývalou mléčnicí a popřípadě i přední rizalit či veranda zakrývající ve středu umístěné vchodové dveře. V původní chalupě je na jedné straně od středové chodby obytná a na druhé hospodářská část s chlévem a dílnou. Pod chlévem je až jeden metr hluboká kejdová jímka zakrytá tesy. Dřevník navazuje jen na hospodářskou část, obytná místnost směřuje k výhodnějším světelným podmínkám. Proto při přeměně hospodářské části chalupy na obytnou nevzniknou stejně kvalitní obytné místnosti, jako ty v původní dispozici.

Půdorys jizerskohorských chalup je též výrazně obdélný, vycházející z trojdílného členění lidového domu, podobného až na výjimky pro celou ČR. Zděná střední síň (chodba) se schodištěm do podkroví dělí dům na obytnou část – roubenou světnici a zděnou hospodářskou část s chlévy, případně komorami, oboje přístupné ze síně. U větších domů je možné i další dělení místností, např. menší světnička vedle světnice, vnitřní členění hospodářské části. Šířky štítové stěny se obvykle pohybují mezi 6 a 9 metry, poměr stran je přibližně 1:2. Až potud je tedy situace obdobná jako v Krkonoších. Pro Jizerské hory však není až na menší výjimky typické připojení stodoly s mlatem, tedy prodloužení celého domu.

Určitou zvláštností jsou také řemeslnické neboli sklářské domy výhradně s vaznicovými krovy bez hospodářské části (pouze se světnicí a síní) o poměru stran zhruba 2:3. Zajímavé jsou větší přístavby ke starší chalupě, které mohou být i půdorysně větší než ona sama (viz kap. Přístavby).