Orientace hřebene, výškové usazení a odvodnění

Orientace hřebene

Tradiční krkonošské i jizerskohorské domy mají hřeben střechy orientovaný přesně po vrstevnici, tedy napříč svahu. Jen některé chalupy s přístupem na půdu přes jeden ze štítů byly na mírných svazích již hodně dávno postaveny kolmo na vrstevnici. Takových domů se dochovalo opravdu málo.

Tím došlo ke zničení příznivého rázu řady horských lokalit, umocněné různými sklony střech po svahu orientovaných nových domů. Stodoly, špejchary a kolmá křídla domů jsou ovšem správně po spádnici.

Výškové usazení

Hlavní problém založení horského domu působí svažitý terén. Správné je umístění výšky podlahy co nejblíže úrovni původního terénu. Proto do vstupních dveří nevedou schody, na prudkém svahu mohou být dva až tři. Takový dům je v zadní části parcely zapuštěný částečně pod úroveň terénu, který vymezuje nejčastěji nasucho rovnaná kamenná zeď. Přední zápraží kvůli svahu vytváří terasa (rampa) z rovnaného kamene nebo méně často jen zatravněný násyp. Na rovné parcele je výška podlahy jen několik centimetrů nad výškou okolního terénu. Takové usazení domu je nejen estetické, ale i velmi pohodlné pro užívání. Jakékoliv zvýšení základu domu, natož zřízení i zapuštěného suterénu, je nepůvodní u horské chalupy, rekreačního domu i boudy. Nepřijatelné jsou vysoké opěrné zdi. Hospodářské a technické prostory, garáže i sklady nepatří pod dům, ale do domu nebo do vedlejšího samostatného hospodářského objektu. Případné vysoké kamenné podezdívky ve strmých svazích, vyskytující se v Jizerských horách, jsou bez oken, pouze s možnými dveřmi do sklípku.

Odvodnění

Se založením domu úzce souvisí jednoduše provedené odvodnění. Osvědčuje se vyhloubení venkovní rýhy okolo očištěných základů s položenou drenáží a uzavření kamenným štětováním nebo štěrkovým záhozem. Mezi kameny se nesmí dostat jemný materiál, tedy zemina ani písek. Výsledný drenážní systém dostatečně odvede vodu od domu. Je do něho zabudovaný i samostatný odvod vody od střešních okapů a svodů, ve svahu s vyvedením pod domem, na rovině navazuje na vsakovací systém (trativod) s dostatečnou kapacitou. Účinnost zajišťuje vhodný spád drenáže, propustnost kamenitého materiálu a nemožnost vzlínání vody hrubým materiálem. Důsledným provedením lze odstranit vlhkost i na značně zamokřených místech, nejlépe v kombinaci s podobným řešením vnitřních prostor pod neprodyšnými podlahami. Betonování ploch, žlabů nebo nepropustné dláždění v těsné blízkosti domu může způsobit vzlínání vlhkosti do zdí. Užití betonových podlah v dřevěném domě je vždy spojené s velkým rizikem založení ohniska vlhkosti a následné hniloby. Nejúčinnější odvětrání prostoru pod dřevěnou podlahou zajistí systém větracích kanálů (dřevěné komínky, plastové či kovové trubky, flexibilní hadice) vyvedených ven nad úroveň sněhu nebo lépe na půdu či až nad hřeben střechy. Sucho a průvan je nejsilnějším lékem na houbu dřevomorku domácí, největší nebezpečí pro dřevěný dům.