Přeskočit na obsah


Štíty, Skladba štítů

Šindelový obklad štítu patří k nejstarším a jen výjimečně dochovaným.Štíty

Štíty nejstarších krkonošských bud byly obloženy šindelem, tedy stejně jako samotná střecha. V horských obcích však byly paralelně vedle šindelových i štíty prkenné, které nejpozději v 19. století převládly. Prkenné bednění bylo dvojího druhu.

Jednoduchý obklad štítu vhodný v celé sledované oblasti.  Taktéž plošně rozšířený typ štítu, prkna v horním pásu mohou být podle místních zvyklostí rozbíhavá i sbíhavá. Štít hojně rozšířený v Jizerských horách.

Jednoduché a přitom elegantní bednění štítu je běžné v celých Krkonoších a Jizerských horách.Zřejmě starší bylo záklopové bednění, tzn. překrývání širokých prken na střídačku tak, že horní vrstva kryla široké mezery mezi prkny spodní vrstvy. Uvádí se, že takto bývaly kryty štíty podřadnějších zejména hospodářských stavení. Známe je však i z řemeslnických domků v centru Vrchlabí či ze staré evangelické školy ve Valteřicích. Na skutečně podřadnějších stavbách (stodoly, kůlny) bylo ke krytí širokých spár užito krajinek či neomítaných prken.

Skladba prkenného obkladu štítu a způsob jeho přibití. Hojnější je ale klasické bednění z prken s latěmi na spárách. Vodorovné obklady štítů se nevyskytovaly vůbec, a proto je jejich zhotovování na novostavbách nežádoucí. V údolí řeky Úpy nad Maršovem se setkáme se štíty bedněnými svisle bez latí, ale do řezaných drážek a per stejných, jaké mají strojně vyráběné šindele. Tento historicky zajímavý detail stojí za ochranu, avšak nelegitimuje palubkové obklady štítů ani na novostavbách, pokud usilují o tradiční vzhled. Obložení štítu je vhodné předsadit před fasádu přízemí, horní trojúhelník (štítek) před úroveň podkroví.

Nejsložitější plošně použitelný štít u střechy s hambálkovým krovem.  Bohaté lomenice ze západních Krkonoš mají své místo právě zde a jejich přenášení na jiná území je chybou.

Skladba štítů

Nejzdobnější štíty jsou v západních Krkonoších a některé mají i dvojitou kočičí procházku.Důležitá je také skladba prken ve štítu. Problémem dneška jsou štíty přezdobené, překombinované. Štíty originálních krkonošských bud a chalup byly zpravidla velmi jednoduché, buď zcela nečleněné jen svisle bedněné, což je časté v horských polohách, nebo dělené vodorovně do dvou polí. Spodní pole bývá nejčastěji celé bedněno svisle a latě končí pod dělící římsou v obloučkově vyřezávané liště.

Ve východních Krkonoších zcela nevhodně přezdobený štít bez laťování spár a s vodorovnými palubkami.Nejzdobnější štíty domů východních a středních Krkonoš mívají spodní pole dělené svisle do tří dílů, kdy prostřední je bedněn popsaným způsobem svisle, postranní pak šikmo. Horní pole může být rozděleno svisle na dva díly, které jsou bedněny šikmo, a to buď rovnoběžně se sklonem střechy, nebo naopak kolmo k němu (podle místních zvyklostí). V Jizerských horách se u této varianty štítu setkáváme též s dělením horního pole do čtyř dílů se střídavým šikmým bedněním.

Nejbohatší štíty neboli lomenice nalezneme v západních Krkonoších. Plocha zdejších lomenic náležejících k pojizerskému typu zde byla vodorovně členěna do dvou až čtyř pásů často rozdílné úrovně. Čím výše, tím více předsazené.

Jednotlivé pásy byly členěny ještě svisle vyřezávanými lištami nebo jejich svazky do samostatných polí. Ta vyplňovala svisle či šikmo kladená prkna. Vrcholem zdobnosti je tzv. kočičí procházka – balustráda z plochých kuželek. Do západních Krkonoš zasahuje i poměrně složitě členěný štít lomnického typu charakteristický svislým dělením vodorovných pásů do mnoha polí se střídavě šikmo (klasovitě) kladenými prkny. V obcích, kde se takové bohaté lomenice zachovaly, je vznik jejich kopií a analogií přípustný, ale přenos na jiná místa hor rozhodně nikoli. Například ve středních a východních Krkonoších nemají co pohledávat.

Štíty u střech s vaznicovým krovem a polopatrem mívají zpravidla jednoduchý obklad. Trojice větších oken ve štítě je typická pro Jizerské hory. Rozměrné štíty nad polopatrem umožňují osazení většího počtu oken, než štíty střech s hambálkovým krovem.

Jsme-li v oblasti, která připouští zdobnější štíty (Pojizeří), dbáme na zachování proporcí polí vlastních originálním lomenicím. Spodní pás bývá vždy ve srovnání s ostatními nejvyšší. Pokud kvůli rozměrnějším oknům ve štítu pod nimi zbývá nedostatečný prostor pro pás širší, než je ten mezi okny, je nevhodné ho vytvářet. Čím větší okna ve štítu máme, tím jednodušší by měl být jeho obklad.

– Nežádoucí jsou tvarově zdivočelé „vyřezávánky“ a zbytečně přeplácané štíty s motivy z jiných koutů naší vlasti, například sluneční paprsky nebo zvlnění celých polí.


Skrýt nabídku