Přeskočit na obsah


Dřevěné obklady stěn

 Svislé bednění stěn s kontrastními latěmi.Roubení se na vnější straně domu nemuselo vždy pohledově uplatňovat. Čím výše do hor, tím je častější obložení roubených stěn prkny.

Známe dva základní typy obložení:

  1. svislá prkna s krycími lištami na spárách,
  2. vodorovný obklad prkny nebo fošnami buď s výrazným perem (nebo poloperem) imitujícím roubení, nebo na sraz bez viditelného pera.

Vodorovné bednění imitující roubení, zdobný kryt nároží a pestrá barevnost vytvářejí harmonický celek. Starším typem byl obklad šindelem, který se Severozápadní stěna roubené chalupy chráněná svislým bedněním.zachoval již jen velmi vzácně. Věnujme se však především prkenným obkladům stěn. Ty pocházejí vesměs až z doby, kdy se rozvinula pilařská velkovýroba, a tudíž je drtivá většina obkladů obytných staveb opatřena pigmentovaným olejovým nátěrem.

Co se týká barevného rejstříku a kombinačních principů zde platí pravidla vytčená u nátěrů roubení. Opět tedy byly krycí latě a viditelná pera vodorovného obkladu natřena světlou (většinou bílou) barvou a prkna pestrým nátěrem dle vkusu majitele. Krycí prkna nároží, která byla zpravidla dosti široká (alespoň tak jako obkladová prkna stěny) a někdy též profilovaná či doplněná přibitými římsičkami nebo falešnými kazetami, mívala někdy vůči ostatnímu obložení odlišnou barvu, například červenohnědé obložení s bílými spárami a bílými obložkami oken, nebo žluté obložení nároží a žlutá záhlaví přečnívajících trámů. Nárožní prkna, pokud byla profilovaná, bývala zpravidla vícebarevná. Nárožní prkno tak mohlo mít barvu prken obložení a svislé drážky v něm i naznačené kazety mohly mít barvu spár (pokud nebyla použita barva třetí). Na jedné stavbě se může kombinovat jak viditelné roubení, tak prkenný obklad. Prkenné obklady jsou dobrým řešením při nutnosti chránit starší narušenou konstrukci stěny i při zateplování budov. Obkládáme-li starší stěnu, je nutné znovu osadit okenní a dveřní obložky.

 

– Okna a dveře v obložení bez dostatečných obložek vypadají jako neukončené díry ve zdi. K obkladům svislým i vodorovným užíváme prkna široká cca 20 cm.

 

– Úzká prkna, natož palubky, nemají v tradiční architektuře Krkonoš a Jizerských hor své místo. Moc to nevylepší ani přidání falešného laťování „ob spáru“. Vyhneme se také obkladům různými lamelami a dalšími pro tradiční architekturu cizorodými produkty.
Špatné provedení nároží vodorovného obkladu s průběžnými spárami přes roh. Palubkový obklad je na tradičních stavbách degradujícím prvkem.

Správný a chybný způsob přibití prken a latí svislého obkladu.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Řez vodorovným obkladem s širokými polopery napodobujícími spáru mezi trám.Při svislém obkladu kryjeme spáry vždy latěmi, případně volíme záklopovou techniku. Při vodorovném obkladu imitujícím roubení dbáme opět o naznačení dostatečně širokých spár cca 2 cm.

Vhodným řešením je dostatečně široké pero nebo polopero přinechané na horní hraně obkladového prkna. Vložená pera jsou méně vhodná, protože kolem nich do obkladových prken zatéká. U vodorovného bednění je však přípustná i varianta se skrytými spárami, avšak šířka prken by neměla klesnout pod 15 cm. Při vodorovném bednění imitujícím roubení obkládáme nároží vždy krycími svislými prkny o šíři minimálně prken obkladu.

– Průběžné „zebrování“ přes roh či úzká nároží z latěk působí vždy nepatřičně. Naopak při svislém laťovaném obkladu stěn není nutné nároží zvlášť zdůrazňovat.


Skrýt nabídku