Přeskočit na obsah


Počet a umístění oken

Klasické rozmístění oken.Okenní otvory nejstarších horských chalup byly malé, jejich počet však kupodivu ve srovnání s domy z nížin poměrně velký. Ve štítové stěně světnice byla nejčastěji tři okna. U nejmenších domků ovšem jen dvě, naopak u horských bud zaměřených na velký chov dobytka nezřídka bývalo pět oken, a to zejména tehdy, byl-li obytný prostor dělen do několika místností.

Okna bývala rozmístěna symetricky dle svislé osy přízemí nebo odrážela vnitřní dělení domu. Také nádvorní stěna hlavní obytné místnosti mívala alespoň dvě až tři okna. Pokud jde o umístění oken ve vnějším plášti stávajícího objektu, je pochopitelně dobré respektovat původní rozmístění. Pokud to nejde, či stavíme-li nový dům, vycházíme z analogií.

– U novostaveb roubenek se občas vyskytuje chyba, že okna přízemí jsou umístěna symetricky dle svislé osy štítu. Ta však u tradiční architektury nehraje pro přízemí vůbec žádnou roli.

Domy z přelomu 19. a 20. století mají okna zpravidla větší, zejména pak ve štítě, což souvisí se zobytněním podkroví. Trojice větších oken je pak charakteristická pro Jizerské hory. Stěny a štít mají vždy své vlastní osy, které se sice mohou shodovat, ale často tomu tak není, zvláště má-li dům přesah střechy nad zápražím. Pokusy podřídit přízemí ose štítu či okna ve štítě ose soustavy oken v přízemí nikdy nedopadnou esteticky dobře. Je třeba bezpodmínečně respektovat svébytnost těchto dvou os. Okno musí stavbě odpovídat proporčně, to platí pochopitelně u staveb historických i u novostaveb nejen v tradičním stylu. Nejde jen o velikost okna, ale i o jeho tvar. Zatímco nízké roubence sluší okna téměř čtvercová, patrovému penzionu ve stylu konce 19. století naopak náleží okna obdélníková, pochopitelně na výšku.

– Dnes snad již nikoho nenapadne vyřezávat trámy a vsazovat trojdílná okna do roubení. Necitlivé zásahy do štítů, v krajním případě i budování lodžií, se však objevují stále.


Skrýt nabídku