Přeskočit na obsah


Obytné polopatro, Prosvětlení podkroví, Přední vikýř, Střešní okno

Chalupa s obytným polopatrem a předním sedlovým vikýřem.Obytné polopatro

Zásadní zvětšení obytné části přineslo zvýšení krkonošské chalupy o obytné polopatro neboli půlštok, které je zcela vázáno na mladší vaznicový krov. Rámová nástavba zvedla podkroví nad pozednicí nejčastěji o 1,1 metru. V Jizerských horách bývá výška polopatra i menší, často v závislosti na celkové velikosti domu při zachování proporcí. Snížil se sklon střechy. Tím se využívá větší část podkroví pro vestavění obytných místností. Půlštokové domy mají v Krkonoších téměř vždy přední sedlový vikýř nebo rizalit a zajisté i zadní velký vikýř. V Jizerských horách však bývají často čistého tvaru bez velkého vikýře, někdy s dvěma malými sedlovými vikýři, naopak častý je rizalit, který bývá i zděný. Takové provedení zdvojnásobí obytnou plochu domu a přitom ještě patří k tradičnímu (poslednímu) vývojovému typu krkonošské a jizerské horské chalupy.

Nevhodně prosvětlené podkroví průběžným plochým vikýřem, nevhodné „falešné“ roubení na dřevníku.Prosvětlení podkroví

Vhodné prosvětlení podkroví úzce souvisí s tradičními prvky krovu. U chalup s prostou sedlovou střechou nám u dodatečně obydlené půdy musí stačit prosvětlení okny ve štítech, popřípadě klempířsky provedenými střešními okny. Větším zásahem je vložení předního sedlového vikýře symetricky usazeného nad vchodovými dveřmi.

Přední vikýř

Rozšíření obytných prostor do podkroví vytvořilo na konci 19. století nový stavební prvek – přední sedlový vikýř. Není zrcadlovým přenesením velkého seníkového vikýře na zadní straně domu, protože je menší a nepřesahuje půdorys domu. Ovšem má stejný sklon střechy, tedy okolo 40 °. Nejčastěji lícuje s pozednicí, do které je načepovaná jeho jednoduchá trámová konstrukce. Někdy je naopak vytažen daleko dopředu a vytváří se zádveřím v přízemí oblíbený prvek rizalit.

Přední sedlový vikýř

V Jizerských horách není typ velkého předního vikýře obvyklý, zato přední rizalit je již velmi časté řešení i v kombinaci chalupy s hambalkovým krovem a vytaženého rizalitu s vaznicovým krovem menšího sklonu. Sedlový vikýř na rozdíl od plochého vikýře odkloní padající sníh ze střechy mimo vchodové dveře. Plochý vikýř není původním prvkem tradičního krkonošského domu. S bočními náběhy se naopak stal charakteristickým pro novostavby bud a hotelů v první polovině 20. století, kde má své nezadatelné místo a stal se jedním z typických prvků těchto několikapatrových větších horských staveb a je tu s rozdílným úspěch takto uplatňován dosud.

– Široké průběžné ploché, často předimenzované vikýře prosvětlovaly při masivní přestavbě horských chalup na podniková rekreační zařízení od poloviny 60. let minulého století jejich půdní prostory. Tím došlo k znehodnocení stovek krkonošských domů. Obdobnou chybou současnosti jsou naopak řady menších vikýřů se sedlovými stříškami.

Střešní okno

Při zachování rázu tradiční chalupy můžeme ve střeše instalovat i několik dobře umístěných malých střešních oken. Vycházejí z původního prvku, který v okolí komína zpřístupňuje z půdy střechu. Rozměr odpovídá protažení člověka otvorem nanejvýš 60 × 70 centimetrů s delší stranou na výšku.

Tradiční střešní okno je klempířským výrobkem z odolného zinkového nebo měděného plechu otvírací na horním pantu. Oplechovaný rám nevystupuje nad povrch střechy o více než deset centimetrů. Do takového střešního okna v obytné místnosti můžeme vsunout vakuované dvojsklo s kalenými skly.

– Zcela nevhodná jsou větší, protažená a v polovině výkyvná střešní okna.
 


Skrýt nabídku