Přeskočit na obsah


Obecné zásady i detaily

Zbytečně naddimenzovaná závětrná lišta podtrhuje nevhodnost lisovaného plechu imitujícího pálenou krytinu.Jak by tedy měla vypadat střecha tradiční architektury Krkonoš a Jizerských hor?

U staveb, které nepodléhají památkové ochraně, není nutné fundamentalisticky trvat na původních materiálech, jako je například dřevěný šindel. Je však žádoucí dbát o to, aby střecha byla funkční a zároveň nerušila. Respektujeme též místní zvyklosti, zejména u napodobenin tradičních krytin sledujeme, zda se do té které lokality skutečně hodí. Velmi důležitá je barva střešní krytiny, která se na rozdíl od materiálu projevuje na velké vzdálenosti. Tradičním materiálům (šindel, břidlice, térovaná lepenka) ponechme jejich přirozenou barvu, ostatní náhradní materiály (plech, umělé šablony, asfaltové pásy) volme v původních tradičních barvách, tedy tmavších neutrálních odstínech šedé a hnědé.

– Nepoužívejme nepřirozené pestré barvy, které dnes nabízejí katalogy výrobců krytin: červené, modré, zelené (mnohdy mají lidé pocit, že zelená barva na střechu je v přírodě příznivá, avšak v minulosti se objevovala pouze na měděných střechách sakrálních a jiných významných staveb). Ani stříbrná až bílá svítící barva pozinkovaného plechu, případně podobných nátěrů nepůsobí v krajině pěkně.

O dobrém výsledném vzhledu střechy nerozhoduje jen její tvar a krytina, ale i kvalita pokrývačské práce.

– Dojem často kazí naddimenzované závětrné plechové lišty a zbytečně mohutné nadokapní oplechování, které u nové kvalitní odvětrané střechy nemá opodstatnění.
 
Pozornost též věnujeme vhodnému vyústění odvětrávaných střech. U skládaných krytin dáváme přednost skládaným okrajům (s případným skrytým plechováním).


Skrýt nabídku