Přeskočit na obsah


Kolmé přístavby

Vhodným řešením v případě nutnosti rozměrnější přístavby je kolmé křídlo. S rozvojem živnosti (řemesla či rekreačních služeb), přibýváním obyvatel a zvyšováním životního standardu se staré, původně zemědělské domy občas i razantně zvětšovaly formou různých typů hmotnějších přístaveb. Lidé tak řešili potřebu nových obytných, výrobních, někdy i hospodářských prostorů.

Nejobvyklejší formou je přístavba v místě vstupu, na šířku se dvěma a více okenními osami a hlubší než rizalit, zastřešená rovnoramennou sedlovou střechou mírnějšího sklonu, někdy i mansardovou střechou. Přístavby vystupují z původního domu směrem po svahu a neobejdou se bez vysoké podezdívky, do které se vejdou další prostory, většinou sklepy s jednoduchými svlakovými dveřmi. Přízemí bývá roubené nebo rámové konstrukce, někdy se svislým obkladem, patro nebo podkroví vždy rámové se svislým deštěním (včetně štítu, který je pojat většinou jednoduše ve stylu mladších vaznicových staveb). Tvarosloví fasády (tvarování oken, šambrány, zdobení) odpovídá době vzniku, často období secese. V pozdější době se vyskytují i zděná přízemí těchto přístaveb a v Jizerských horách zcela ojediněle hrázděné patro nebo jeho napodobenina. Občasné jsou obklady břidlicí. Velikosti kolmých přístaveb mohou být rozmanité, tímto způsobem místy vznikaly mohutné trakty opticky dominující celé stavbě.

 Kolmé přístavby v úrovni štítu dosahovaly i značných rozměrů, přesto charakter typické architektury nemusely výrazně narušit.Velmi často najdeme přístavby kolmé k obytné světnici, ať už směrem po svahu nebo proti němu. Kolmý, často patrový trakt navazuje v rovině štítové stěny na obytnou část domu a je krytý sedlovou vaznicovou střechou, zřídka mansardovou střechou. Přístavby bývají různé velikosti, od přízemních s jednou či dvěma osami oken po mohutné patrové s několika okenními osami. Fasáda tektonicky a kompozičně navazuje na hlavní štítovou stěnu a snaží se jí výtvarně přizpůsobit (tvar a velikost oken, šambrány, tektonické linie, způsob deštění včetně ozdobných lišt apod.). Někdy je přiznáno řešení původního štítu včetně krajní krokve a fasáda přístavby je odlišena.

Pro spíše hospodářské účely se využívaly kolmé přístavby směrem do svahu, ať už osově navazující na síň nebo připojené k hospodářské části domu. Využitím terénního rozdílu jejich podkroví zároveň sloužilo pro přístup do krovu pro ukládání sena a nahrazovalo tak klasický seníkový vikýř. Konstrukce těchto křídel jsou v úrovni terénu kamenná, podkroví, resp. patra rámová s deštěním, střechy sedlové. Možnosti jednotlivých stavebních parcel ve svažitých podmínkách se lišily, takže často vznikaly jedinečné individuální kompozice tvarů.

Kolmá přístavba do svahu může být využita i pro garáž.I dnes, je-li potřeba půdorysně větší přístavba, je třeba volit kolmý trakt různé velikosti zastřešený rovnoramennou sedlovou střechou. K původní roubence s hambalkovým krovem není třeba volit opět hambalkový krov, ale použít vaznicový, jak bývalo zvykem již od konce 19. století.

Kolmé přístavby mohou být připojeny k domu do tvaru „L“, „T“ nebo do kříže. Jejich velikost by měla respektovat měřítko stávajícího domu. V odůvodněných případech může být přístavba i větší, jak známe z historických dokladů, ale je třeba vyladit celkové proporce stavby a jejího osazení do terénu. Kolmou přístavbou proti svahu (obdoba seníkového vikýře) lze vyřešit například sklad, kolnu a směrem k cestě někdy i garáž. Po svahu, pokud je to na osluněnou stranu, navrhujeme rozšíření obytných místností. Řešení štítové stěny nového obytného traktu by mělo vycházet z principu štítové stěny hlavní stavby. Důsledně bychom měli dodržet horizontální členění na podezdívku – nejlépe kamennou, přízemí – většinou roubené nebo deštěné, případně zděné omítané, a podkroví s jednoduše bedněným štítem.

– Nevhodné jsou komplikované stavby různých tvarů, s nesourodými nebo asymetrickými střechami. Chyby v řešení krovů, fasád i otvorů jsou podobné jako u hlavní stavby – viz kapitoly Krovy, Plášť stavby, Otvory.
 


Skrýt nabídku